Česky  English  Deutsch  Français
Haban.org: příběh pokračuje, přidejte se k nám v hledání minulosti, současnosti a budoucnosti pátek 17. dubna 2026 13:57

3. července 2011 10:00, vh
Výročí 137 let od zahájení imigrace Huttů do Ameriky
Datum 5. července každoročně připomíná den, kdy v roce 1874 na lodi Hammonia připlula do New Yorku první vlna asi 500 uprchlíků z Ruska, jejich tehdejšího místa pobytu na strastiplné cestě Evropou, tvořená Hutty a Mennonity. Dorazili tam tak symbolicky následující den po největším státním svátku USA, Dnu nezávislosti. Pocházeli ze skupin Schmiedeleut a Dariusleut. Usídlili se v Bon Homme County ve státě Jižní Dakota, odkud pochází i název první kolonie "Bon Homme Bruderhof", mateřské kolonie všech kolonií skupiny Schmiedeleut. Skupina Dariusleut si založila svou první kolonii asi čtyřicet mil severně, blízko Wolf Creek. O tři roky později (1877) připluli do Ameriky i zástupci skupiny Lehreleut a založili Elmspring Colony, vzdálenou jen několik mil. Celkově v tu dobu připlulo 1265 Huttů, jen 400 z nich se však usadilo do kolonií. Tak se začala psát historie Huttů v Americe.

Tehdejší New York samozřejmě vypadal zcela jinak než dnes. V zálivu ještě nestála Socha svobody a první vzdálený příbuzný mrakodrapu, sedmipatrová budova Equitable Life Assurance Building vysoká 40 metrů, byla postavena na ulici Broadway teprve před čtyřmi lety v roce 1870. Dobovou atmosféru ilustruje následující fotografie ulice Broadway právě z roku 1870.

V Americe Huttové konečně našli svobodné místo, kde mohli rozvíjet svůj způsob života. Kromě zemědělství, kterému se naučili teprve od Mennonitů v Rusku, se začali věnovat i tradiční výrobě v mnoha odvětvích, jako je tkalcovství, truhlářství, obuvnictví, kovářství, knihařství, apod.

Američtí Huttové jsou ale přece jenom jiní, než původní anabaptisté žijící na Moravě a okolí - Habánové. Moravští anabaptisté představovali ve svém nejlepším období nejenom kvalitní řemeslnnou výrobu, ale také vzdělanost. Do jejich škol posílalo své děti panstvo, které využívalo i jejich lékaře, apod.

U Amerických Huttů se člověk stává dospělým už v 15 letech, kdy ukončí osmiletou školní docházku a plně se zapojí do života v kolonii. Pro manuální kolektivní práci, která byla až donedávna hlavní náplní jejich života, to stačilo. S nástupem nových technologií, které rádi využívají ke své práci a považují je za dary od Boha, ovšem zjišťují, že takové vzdělání není již dostatečné. Proto zejména u liberálnějších Schmiedeleutů nadanější pokračují až na střední školu, mnozí studují i na univerzitě. Univerzity v blízkosti kolonií nabízejí i speciální programy právě pro Hutty.

Život v koloniích má své výhody i nevýhody, zastánce i odpůrce. Jisté je, že dokáže poskytnout přijatelné životní podmínky a životní jistoty svým členům. Díky decentralizovanosti a soběstačnosti kolonií má tento způsob života schopnost značné přizpůsobivosti a odolnosti. Například v době velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století neměli Huttové žádné problémy. Je to dáno samozřejmě i tím, že podstatou jejich života je trvalá poctivá práce a nemají nic společného se světem bláhových snů burzovního hazardu, apod.

Zdroj: Tamara Berger-Prößdorf, Hutterites: An Historical Overview

 Diskuze

(C) 2004-2021 Haban.org
t = 0.003 s